Wiener Währung 200 let od zavedení vídeňské měny
František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil
vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792.
František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792. Bylo to v době francouzské revoluce a první polovinu jeho vlády provázely dlouhotrvající a vyčerpávající válečné konflikty (války s Francií proti její vojenské expanzi), které byly pro Rakousko spojeny s bolestivými územními ztrátami a se stále se zhoršující hospodářskou situací.
Tyto události byly pochopitelně provázeny neustále se zvyšující potřebou peněz na válečné potřeby. Rakouský stát svá vydání financoval vydáváním (tištěním) stále většího množství nekrytých papírových peněz. Pohromou pro rakouské finance byly především reparace po prohrané válce s Francií roku 1809. Od poloviny roku 1810 kurz bankocedulí nezadržitelně padal. Obrovské vládní výdaje spjaté s napoleonskými válkami směřovaly zemi zákonitě ke státnímu bankrotu. Měnovou reformou ze dne 20. února 1811, vyhlášenou 15. března, byla snížena hodnota bankocedulí emitovaných v roce 1800 a 1806 a dílčích měděných mincí na pětinu, což znamenalo, že za 100 zlatých v bankocedulích se platilo 20 zlatých v nové měně – nazývané vídeňská. Stát tak odepsal 80 % svých dluhů na úkor obyvatelstva. Tento drastický postup způsobil na dlouhou dobu nedůvěru obyvatelstva v papírové peníze. Státní bankrot tedy byl vyhlášen 15. března 18112 a měl pro monarchii a její obyvatelstvo velmi neblahé důsledky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Josef Úprka Mistři české numismatiky
Akademický sochař Josef Úprka se narodil 29. září 1939 v Hroznové Lhotě na Slovácku.
K umění měl velice blízko už od dětství: jeho dědem byl významný moravský malíř Joža Úprka, tatínek Jan byl rovněž malířem a navíc měl i keramickou dílnu. Numizmatická tvorba Josefa Úprky je velmi pestrá. Vůbec první pamětní medaili vytvořil pro muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě v roce 1974. K jeho nejznámějším dílům patří například pamětní medaile k návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě (1990). Do dnešní doby realizoval kolem třiceti ražených medailí, k těm je však nutno připočíst celou řadu pamětních medailí litých. Výtvarník je rovněž autorem lícní strany poslední československé oběžné desetikoruny, která nese portrét Aloise Rašína. V sedmdesátých a osmdesátých letech Josef Úprka spolupracoval s halenkovským zvonařem Josefem Tkadlecem na výzdobě litých zvonů.
Jak vnímáte medaili či minci z filozofického pohledu?
Podívejte se, papír shoří, ale ražby nebo medaile odlité do kovů přetrvávají věky. Vždyť archeologové dodnes nacházejí mince, které jsou svědectvím o dobách minulých.
Bylo mnoho lidí, kteří měli nějakou fixní ideu a šli za ní celý život, nebo něco významného dokázali. Ať už to byli třeba Komenský, Hus nebo Karel IV., určitě si zaslouží, aby jejich odkaz byl zaznamenán do něčeho téměř nezničitelného. Z jiného pohledu je to také vyjádřením úcty těmto osobnostem a zhodnocení toho, co za svůj život udělaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
