Světové investiční mince (3) Wiener Philharmoniker
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se podíváme k našim jižním sousedům.
Nejznámější evropskou investiční minci Wiener Philharmoniker razí od roku 1989 rakouská státní mincovna Münze Österreich AG. Sídlo mincovny se nachází v historické vídeňské budově, kterou nechal v první polovině devatenáctého století vystavět císař Ferdinand I.
Tradice ražby na území rakouské metropole je však mnohem starší a sahá až do roku 1194, kdy se tam pod názvem Wiener Münze objevila první mincovní dílna. Současná Münze Österreich AG je zajímavá i tím, že razí měnu Evropské unie – euro.
Zlatá mince s motivem jednoho z nejlepších světových hudebních těles, Vídeňské filharmonie, dosáhla veliké obliby i mimo Evropu. V roce 2008 se objevila také její stříbrná verze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.
KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO
Krugerrand
V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.
Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
