Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Pamětní medaile České republiky Z prezentace nové medaile
Náš přední medailér Otakar Dušek, proslulý experimentálním přístupem k oboru, předváděl 28. října v Národním muzeu svou novou medaili.
Pro ty, kdo se této příjemné akce nemohli zúčastnit, se nám podařilo alespoň ukrást projev autora. Tady je:
„Je tomu zhruba šest týdnů, kdy jsem se vrátil z Holandska, kde jsem měl v ýstavu a kde jsem převzal Van der Veenovu cenu v Teylerově muzeu. Při této pří ležitosti jsem byl pozván na několik neformálních večeří s holandskými numismatiky, umělci a novináři. V průběhu těchto večeří se vždy stočila řeč na Českou republiku. Když o tom tak zpětně přemýšlím, hovořilo se prakticky v ýlučně o třech tématech. Byla to jednak vzpomínka na Václava Havla – státníka, kterého si Holanďané velice váží. Dále pak bylo probíráno skandální zacházení s f inančními prostředky Evropské unie v České republice. Přiznám se, že tohle se neposlouchalo zrovna příjemně. Poslední téma bylo spíše na odlehčení. Někteří Holanďané totiž viděli ten, dnes již legendární souboj prezidenta Václava Klause s chilským perem,
kdy pero nedostalo prakticky žádnou šanci a záhy prohrálo a zbyla po něm v Chile jen prázdná krabička.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
