Královna Johana Pokřtěna v Senátu
Na tři desítky hostů si nenechaly ujít slavnostní prezentaci pamětní ražby vzdávající hold české královně Johaně z Rožmitálu.
Symbolický křest se uskutečnil v Rytířském salonku Senátu PČR. Kmotrami se staly 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a Lenka Tomešová z České manažerské asociace.
Lepší místo pro událost, které smyslem bylo představit medaili Johana z Rožmitálu, organizátoři zřejmě zvolit nemohli. Historické prostory Valdštejnského paláce dokonale umocnily atmosféru ceremoniálu. Jeho oficiální část zahájil profesor Václav Liška, předseda spolku Svatobor. Po něm pak promluvily „kmotry“ nové ražby Naděžda Goryczková, Lenka Tomešová a Alena Gajdůšková. Krátkou řeč pronesl také autor návrhu ražby akademický sochař Michal Vitanovský: jeho slova i výsledek jeho práce ocenili přítomní potleskem.
„Zpočátku jsem svoji účast bral jako společenskou povinnost, nakonec se z toho stalo velmi příjemné setkání se zajímavými lidmi. Těch formalit bylo opravdu minimum,“ zhodnotil umělec a zároveň publicista, který se netají zájmem o valdštejnské období i samotný Valdštejnský palác.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
ZMATENÉ PENÍZE Výstava v Muzeu Českého ráje v Turnově
Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo veřejnosti na počátku letošního roku výstavu s názvem Zmatené peníze.
Jedná se o putovní výstavu zapůjčenou z Regionálního muzea v Litomyšli, jejímž autorem je Mgr. Petr Chaloupka.
A proč název Zmatené peníze? Protože se jedná o výstavu věnující se období kolem první světové války, kdy se převratné události, které válku provázely, projevily i zmatkem ve financích všech zapojených zemí. Největší část výstavy je věnována Německu, které prošlo velmi složitým vývojem. Zároveň je zajímavé, že výstava nabízí jiný pohled na Němce, než jak je máme často zaškatulkované. Poznáte je, jak byli známí v 19. století – jako národ vědců, filozofů a umělců, a rozhodně nebyli suchary bez smyslu pro humor. Největší část výstavy zabírají tzv. nouzová platidla. V 19. století se začal na nouzovky používat především papír. Je třeba si uvědomit, že celý systém nouzových platidel byl založený na důvěře – vydavatel garantoval, že až krize pomine, vymění nouzovky za normální peníze. A lidé jim důvěřovali, protože věděli, že obchodník nebude chtít pošpinit své dobré jméno. Daná nouzovka se nepoužívala jenom ve vztahu s jejím vydavatelem, ale lidé je používali i při platbách mezi sebou, a tak se mohly dostat i do dalších měst a vzdálenějších krajin.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
