Zlaté slitky



Svatováclavské dukáty

Legendární kníže Václav se stal zřejmě nevyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích ale například i pečetidlech. Jeho podobizna se začala pravidelně objevovat už na denárech z dob knížete Jaromíra (1004 – 1012. Jako jezdec na koni započal být Václav zobrazován za vlády Vladislava II. (1140–1172), později slávu světce šířily zlaté dukáty. Jezdecká podobizna svatého Václava, doplněná textem "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím," ostatně zdobí i současnou českou dvacetikorunu. Ke znovuoživení svatováclavského kultu u nás došlo brzy po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku Československé republiky. Prvorepublikové Svatováclavské dukáty byly první zlaté mince Československa. Jednalo se o obchodní mince, které stejně jako medaile neměly stanovenu nominální hodnotu. Vydání prvního svatováclavského dukátu se setkalo s velkým zájmem československé veřejnosti a jen těch nejmenších, jednodukátů, bylo v letech 1923-1939 prodáno na čtyři sta tisíc. V období ohraničeném lety 1929 - 1939 byla ražba rozšířena i o větší pěti a desetidukáty. Tyto ražby získaly oblibu po celém světě, a tak není divu, že se svatováclavské dukáty razily pro účely mezinárodního obchodu i v roce 1951 a dodnes jsou vysoce ceněny. V roce 1923 se dukát se svatým Václavem prodával za tržní cenu 120 korun a byl oblíbeným dárkem k nejrůznějším příležitostem. Dnes se cena těchto historických mincí pohybuje od 6000 do 9000 Kč, dle zachovalosti a ročníku. Ty nejvzácnější se pak dají získat pouze dražbou na aukcích. Na tradici těchto dukátů navazují i současné ražby. Předlohu jednodukátu z produkce společnosti Zlaté mince – Numismatika vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl. Zajímavostí je, že prvotní návrh lícní strany z roku 1993 byl původně určen pro českou oběžnou korunovou minci. "Líc zobrazuje profil svatého Václava v přilbici, oproti návrhu z roku 1993 je nově doplněn o dvojité písmeno W," upřesnil autor Vladimír Oppl.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Heraldika na mincích a medailích (8)
Nová šlechta přichází

Slohy, které k nám dorazily z kulturně vyspělejších zemí, se prosazovaly shora. Jestliže jsme v minulém dílu zaznamenali barokní heraldiku na ražbách vladařů, dostáváme se teď logicky o jedno společenské patro níž. Barokní šlechta je však v našich zemích stejně nový fenomén jako sloh sám. V jejím složení i projevech se odráží vítězný absolutizmus, který se stal politickým systémem platným pro všechny země habsburské monarchie.

U stolu, kolem kterého seděli většinou významní zemští úředníci, se probírala budoucnost české šlechty. Teď, v polovině sedmnáctého století, kdy velká válka chválabohu skončila, bylo jasné, že už nic nebude jako před ní. Nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic si zjednal rázným gestem ticho a prohlásil: „Je zapotřebí vůbec vymýtit stav rytířský. Zámožnější rytíře povýšit na pány, chudí ať odejdou do měst a stanou se měšťany.“ Nikdo mu neoponoval a zdálo se, že každý ze stolní společnosti má sám o čem přemýšlet.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.



HRAD ZVÍKOV
Zlatá mince 5000 Kč 2018 I

Pátou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Zvíkov, kterou vydává Česká národní banka 29. května 2018 na základě vyhlášky č. 55/2018 Sb.

Hrad Zvíkov, jeden z našich nejv ýznamnějších raně gotick ých královsk ých hradů, byl budován za panování Přemysla Otakara I. a dostavován za Václava I. a Přemysla Otakara II. na skalním ostrohu v blízkosti soutoku V ltav y a Otavy. Po v y mření Přemyslovců vlastnili hrad až do roku 1335 Rožmberkové, největší důležitosti však dosáhl za panování Karla IV., kdy v něm byly dočasně uloženy i korunovační klenot y. Poté byli majiteli Zvíkova znovu Rožmberkové, pak ho roku 1574 zakoupili Švamberkové, za nichž se hradu s královsk ý m palácem a mohutný m opevněním dostala renesanční přestavbu a výzdoba nástěnnými malbami. V roce 1622 byl Zvíkov dobyt a vyrabován, Jan Oldřich z Eggenberka ho sice opravil, ale dále v y užíval jen k hospodářsk ý m účelům, čímž hrad upadl a zchátrat. V roce 1719 přešel do majetku Schwarzenbergů již jako zřícenina, ale v 19. století byl zrekonstruován. V roce 1948 byl hrad zestátněn a dnes je ve správě Národního památkového ústavu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.