Zlaté slitky



Slovanská epopej

Monumentální dílo Alfonse Muchy. Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů přenesených na pamětní ražby z drahých kovů. Alfons Mucha si přál zachytit dějiny Slovanstva v kolekci obrazů, která by symbolizovala jejich cestu dějinami. S myšlenkou vytvoření Epopeje si pohrával už na začátku 20. století, nicméně kvůli nedostatku financí musel myšlenku odložit. Po svatbě s Marií Chytilovou v Chicagu nachází průmyslníka Charles R. Cranea, který byl ochoten nést veškeré náklady spojené s vytvořením Slovanské epopeje. Mucha se vrátil roku 1910 do rodné země, aby si pronajal část zámku na Zbirohu a zde tvořil Slovanskou epopej, jež mu dohromady zabrala 18 let života. Dokončil ji roku 1928, kdy ji spolu s Charlesem Cranem předal Praze a veškerému československému obyvatelstvu.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

5000 Kč 2014 Železobetonový most v Karviné-Darkově na zlaté minci ČNB
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v Karviné-Darkově.

Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v KarvinéDarkově. Nominální hodnota mince je 5000 Kč. V rámci desetidílného cyklu „Mosty“, kterým ČNB v letech 2011–2015 připomíná technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mostní stavby na českém území, je tato mince osmou v pořadí. V prodeji je od 14. října 2014.

Most v Karviné-Darkově patří k významným technickým památkám. Jeho autor, vídeňský stavitel Ing. Rabe, použil při stavbě jedinečné řešení tzv. odlehčeného železobetonového obloukového Vierendeelova nosníku v horním oblouku, navíc s prostorově působivým příčným ztužením v podobě trojice dominantních vodorovných prutů se střední příčkou. „Technické provedení mostu v Karviné-Darkově je zcela unikátní, což je patrné na první pohled. Jsem rád, že tato stavba zůstala zachována a ke zvažovanému stržení po povodních v roce 1997 nakonec nedošlo,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.



KORUNOVACE FERDINANDA II. ŠTÝRSKÉHO
na českého krále v roce 1617

V českých dějinách patrně není mnoho postav, které by měly tak špatnou pověst jako Ferdinand II. Při vyslovení jeho jména jako temná ozvěna zazní: Bílá hora, poprava českých pánů na Staroměstském náměstí, emigrace, protireformace, úplný rozvrat měny – mincovní úpadek (tzv. kalada), třicetiletá válka, zánik české samostatnosti, období temna. Osobně to prý nebyl zlý člověk. Jeho zpovědníci a dvořané chválili jeho shovívavost ke služebnictvu, štědrost k rádcům, manželskou věrnost, lásku k dětem, pobožnost a skromnost. Na druhou stranu však podepisoval rozsudky smrti, dekrety o konfiskaci, patenty, které vyhnaly desetitisíce lidí z domova do emigrace. Byl ochoten schválit či podniknout téměř cokoli, pokud měl pocit, že je to nutné pro spásu jeho duše. Ne nadarmo se Ferdinand stal idolem protireformace. Takového muže přijali čeští stavové před 400 lety v roce 1617 za českého krále.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.