ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (31) Známky s Gambrinem a kozlem
K výtvarně zajímavým námětům na zpravidla ikonograficky strohých účelových známkách patří pivní a pivovarské atributy.
Pivovarské nářadí – limpy, šoufek, vidrovací lopaty apod., rozmanité nádoby ke konzumaci či transportu piva – poháry, sklenice, holby, korbely, lahve, sudy, a chmelové ratolesti či věnce symbolizují na účelových známkách pivo. K tomuto inventáři se řadí ještě dvě živé bytosti, král Gambrinus a kozel.
Kdo to byl Gambrinus, jenž je na známkách vyobrazen? Ottův slovník naučný ve stejnojmenném hesle uvádí: Gambrinus, dle Aventinovy kroniky bavorské král flanderský, který první počal vařiti pivo. Báje ta vznikla nejspíše splynutím jména vévody brabantského »Jan primus« (t.j. první) zvaného, který v l. 1251–94 v zemi brabantské vládl, na prosbu sladovnického cechu brusselského přijal čestné předsednictví cechu a proto vyobrazen byl v cechovní místnosti s pohárem pěnícího se piva v ruce. V internetové encyklopedii CoJeCo se v hesle Gambrinus dočteme toto: Mytický král a vynálezce piva, údajně privilegovaný číšník Karla I. Velikého nebo král brabantský. Později pokládán za nižší božstvo bakchického charakteru či nesprávně za zkomoleninu jména brabantského vévody Jana I. (primus) (1251–1294). Zobrazován s pěnícím pohárem v ruce, resp. s chmelovým věncem na hlavě. Němečtí dějepisci popisují Gambrina jako jednoho z germánských vladařů z období římské říše. Ten podle legendy upsal svou duši ďáblu, aby mu pomohl zapomenout na nenaplněnou lásku. Pekelník následně naučil Gambrina vařit pivo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Záhadné grešle Karla VI.
Mince z let 1718 a 1719 se značkou M–B
Značka složená z písmen M a B je v numismatické literatuře spojována s ražbami grešlí ve slezské mincovně v Břehu. Používala se v době v době, kdy Slezsko stále ještě bylo součástí zemí Koruny české. Své mince včetně grešlí v Břehu v průběhu čtyř desetiletí postupně razili tři habsburští panovníci, kteří nejenže dosedli na císařský trůn, ale současně ve výčtu jejich titulů nechyběl titul Bohemiae Rex – český král. Byli to Leopold I. a jeho synové Josef I. a Karel VI.
Pokusme se na úvod nejprve alespoň stručně zrekapitulovat základní informace o mincovně v Břehu (Brzeg, Brieg). Tato slezská mincovna zřízená v LehnickoBřežském knížectví razila na přelomu 13. a 14. století dvoustranné stříbrné mince nazý vané kvartníky. Později, ve druhé polovině 14. století a počátkem 15. století se v Břehu razily knížecí haléře. Potom se mincovna na delší čas odmlčela. Ražba v Břehu byla obnovena až v první čtvrtině 17. století. Bylo to poté, co kníže Jan Kristián zvaný Břežský (1621-1639) začal razit vlastní minci. Jednou z mincoven, kterou k tomuto účelu v yužíval, byla obnovená mincovna v Břehu. Po třech letech intenzivní ražby však byla mincovna spolu s ostatními téměř na třicet let uzavřena.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
