Medaile nejsou peníze, varovala Česká národní banka.
Česká národní banka zaostřila na medaile s miniaturou tisícikorunové bankovky.
Praha - Varuje veřejnost, že nejde o platné mince s nominální hodnotou 1 000 korun a zároveň vyzve společnost HMK GmbH, aby medaile upravila, nebo ukončila propagační akci.
Medaile společnost nabízí za 199 korun a při rychlém objednání k ní slibuje poslat ještě hodinky. Na jiných internetových stránkách však mincovní obchod nabízí pozlacené medaile za cenu 1055 korun.
Medaile má na jedné straně vyražen název státu "Česká republika", na druhé straně text "tisíc korun českých". Spojení těchto dvou motivů může podle centrální banky mást lidi, kteří si ji koupí, protože ji mohou považovat za platnou pamětní minci vydávanou ČNB.
"Medaile vydané soukromým subjektem v žádném případě nesmí obsahovat jakékoliv označení používající název české peněžní jednotky," uvedl mluvčí České národní banky Marek Petruš.
Banka uvedla, že pokud by byla medaile zneužita v peněžním oběhu a poškozená strana by ji přijala v dobré víře, že se jedná o zákonné platidlo, mohlo by se na jednání firmy HMK GmbH nahlížet jako na napomáhání k trestnému činu podvodu.
MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise
Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.
Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).
Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
