MINCOVNÍ DEPOT Z VAMBERKA
Nová numismatická publikace
Již v roce 1923 došlo v osadě Zářečí, která dnes tvoří část města Vamberk, k nálezu údajně více než tří kilogramů mincí. Depot nalezl pan Josef Poborský během kopání půdy při oplocování pozemku v místech u později postaveného domu č. 610 čili v prostoru poblíž dnešní Janáčkovy ulice.
Zakopány byly v hliněné nádobě a plátěné textilii, ale keramická schránka i textilní obal byly bohužel později zahozeny. Ani mincovní složka se do současnosti nezachovala v celistvosti. Zdá se jako pravděpodobné, že nálezce mince po objevu rozdával či rozprodával zájemcům. Některé ražby se dostaly také do veřejných sbírek. Jednu část souboru získalo tehdy existující muzeum v Kostelci nad Orlicí, jiné mince zakoupilo muzeum ve Vamberku. Za různých okolností byly obě části depotu později předány do dnešního Muzea východních Čech v Hradci Králové. Nyní zde přechovávaný a spolehlivě identifikovaný materiál, který můžeme s tímto nálezem spojit, představuje 2482 mincí. Jedná se především o české bílé peníze Vladislava II. Jagellonského (1471–1516 – 2065 ks, bez padělků a sporných ražeb) a Ludvíka Jagellonského (1516–1526 – 364 ks, bez padělků a sporných ražeb).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Ze světa kovových známek (19) Účelové známky s peněžními jednotkami
Největší vnější podobu s mincemi mají účelové známky s nominální hodnotou v měnových jednotkách nebo jejich dílech.
Mnozí sběratelé a obchodníci je nazývají nouzovkami, snad aby zvýšili jejich atraktivitu při případném prodeji. Na jejich vznik ale měly vliv jiné okolnosti nežli nedostatek drobného oběživa. Jen ojediněle byly známky s peněžním nominálem součástí mzdy nebo jako odměna za práci nad normu. Neměly ale většinou povahu oběživa, uvedený peněžní údaj představoval hodnotu požitku nebo výši výnosu, jenž bylo možné za známku – poukázku nebo stvrzenku – obdržet.
Vydávání známek s platební funkcí naráželo na zákon 7/1924 Sb. O ochraně čs. měny a oběhu zákonných platidel. Zajímavostí je v tomto ohledu informace zveřejněná Rudolfem Petříkem (Petřík 1937: 95; Likovský 2009: 17) a Ivou Světlou-Dubskou (Světlá - Dubská 2006: 220). Podle ní byl výrobce peněžních známek pro stavbu kasáren v Žamberku z let 1930/1931 (majitel ražebny Vladimír Podivím Praha) za jejich výrobu pokutován podle § 4 výše zmíněného zákona „pro falšování peněz“.
Peněžní nominální hodnotu nesou zpravidla na rubu firemní platební známky či náhradní platidla, známky konzumů – stvrzenky pro výplatu dividend nebo interní platidla, rabatní známky obchodníků, známky dobročinných organizací, známky městské dopravy, známky jídelen a restaurací s cenami pokrmů, zálohy, číšnické známky k vyúčtování denních tržeb, hrací známky s hodnotou výhry a další ražby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
