Hyperinflace v Zimbabwe VI. Rok 2009 – labutí píseň zimbabwské měny
Můj návrat do Čech, včetně odchodu ze služeb Ministerstva zahraničí ČR byl myšlen naprosto
vážně a se všemi důsledky.
Těšila jsem se domů. Jen jsem, nemohla zapomenout na své přátele
v Zimbabwe a hlavně děti v Tengenenge. A tak jsem se hned v druhé polovině ledna 2009
vrátila. Na obyčejný pas, na obyčejné vízum a jen na 30 dní. A našla jsem si práci, společně
se svým fotografem, Ericem Gaussem jsme projeli Zimbabwe a mapovali pro Delegaci EU stav
kamenosochařství v zemi. Tuto práci Delegace EU později publikovala.
Mých 5000 USD, které jsem na zabezpečení tohoto měsíčního pobytu v zemi dovezla, se ukázalo jako dostatečných na ubytování, nákup pohonných hmot, jídla a dětskou party v Tengenenge. Jen jednu maličkost jsem podcenila. Neměla jsem dostatek drobných bankovek, takže každou stodolarovku jsem jezdívala vyměnit do prestižních hotelů ve městě, kde jsem si dávala i většinu of iciálních schůzek, a platívala kolem 4 až 6 USD za průměrnou kávu či 10 USD za dvě deci v ynikajícího jihoafrického vína. Nutno však dodat, že mými hosty byly pracovníci galerií či nově obsazovaného ministerstva kultury.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
POKLADY Z VRAKŮ (1) Španělské zlato
Od objevení Nového světa do počátku 19. století získalo Španělsko ze svých amerických kolonií bilióny dolarů ve zlatě a stříbře.
Produkce nově zakládaných mincoven se nakládala v přístavech v Panamě, Kolumbii, Ekvádoru, Mexiku a Peru a ozbrojené flotily ji transportovaly do Španělska. Na dlouhé a nebezpečné cestě potkal mnoho galeon tragický osud. Podle odhadů třetina španělských lodí s pokladem nikdy nedorazila domů. Hurikán se stal osudným i jednomu z nejznámějších vraků, galeoně Nuestra Señora de Atocha.
Španělské koloniální mincovnictví
Po staletí byly španělské stříbrné mince proslulé po celém světě svou konzistentní hmotností a ryzostí. Roku 1537 Karel I. zavedl přesné standardy pro zlaté a stříbrné mince. Hmotnost osmireálu byla stanovena na 27,47 gramů a ryzost na 0,9305 a během dalších 250 let se mince změnila jen o 4,4 %. Další předností španělského oběživa byla jeho početnost. Kromě samotného Španělska byly mince raženy i v amerických koloniích. První španělská mincovna v Novém světě byla otevřena roku 1535 v Mexico City.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATE-SLITKY .CZ
