MISTŘI PADĚLATELÉ (4) Robert Ready a Constantin Christodoulos
Vynález galvanoplastiky přispěl k masovému rozšíření kopií a replik.
Touhy sběratelů po vzácných kusech využilo Britské muzeum, které si najalo Roberta Readyho, aby kopíroval unikáty z jeho sbírek. nezaháleli ani padělatelé. Tardani razil kopie italských mincí, Farrigault zdiskreditoval merovejské ražby a christodoulos dokázal oklamat zkušené sběratele a archeology.
Rozvoj zájmu o moderní mince s sebou v druhé polovině 19. století přinesl rozšíření novoražeb. Movití sběratelé z řad aristokracie si v letech 1762–1890 mohli od ruských mincoven objednat novoražby historických mincí ražené originálními razidly, tzv. „novoděly“ a novoražbou je i „král mincí USA“, dolar z roku 1804. V 70. letech 19. století pak zaměstnanci mincovny ve Filadelfii čile obchodovali s uměle vytvářenými sběratelskými raritami. Kromě „oficiálních“ vznikalo i velké množství soukromých novoražeb, často na zákazku samotných sběratelů. S použitými razidly se čile obchodovalo a v 80. letech tak mohl William Joseph Taylor vyrazit oblíbené britské 2pence z roku 1797, známé jako „cartwheel“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (43)
Známky Žatce I.
Když jsem psal o Karlových Varech jako městě s pozoruhodnou numismatickou, potažmo notafilistickou minulostí, v ještě větší míře to platí o Žatci, místě s dlouhou, více než tisíciletou historií.
V středověku zde působila mincovna, kterou po centralizaci ražby mince kolem roku 1300 do Kutné Hory připomíná název jedné ze sedmnácti šmiten tehdy tam zřízených. V revolučních letech 1848–1849 byla vydána v Žatci řada nouzových platidel, a to jak papírových poukázek, tak i kovových, svépomocí zhotovených mincí. Bývají k nim řazené také kruhové kartónové peněžní známky, z nichž ale některé budou patrně z pozdější doby. V roce 1918 byla městem vydaná emise tzv. „politických“ nouzovek, jimiž i Žatec demonstroval příslušnost k provincii Deutsch Böhmen. V roce 1922 od 2. do 18. září byla v Žatci pořádána německá vzorková výstava (Deutsche Waren und Musterschau). Při této příležitosti byly vydány papírové poukázky s hodnotami 50 haléřů, 1 a 2 Kč, jejichž platnost byla omezená na dobu trvání akce. Výčet žateckých platidel uzavírá desetimarková pokladniční poukázka s datem 5. května1945 vydána městem v hodnotě 2 000 000 marek, ale do oběhu již neuvedená. Od konce 19. století se v Žatci razily k rozmanitým účelům také účelové známky. Ačkoliv Žatec patřil počtem obyvatel a domů mezi středně velké obce, množství zde vydaných účelových známek je mimořádné a Žatec se v tomto ohledu řadí v Čechách k velkým městům. Jaká je příčina tohoto jevu? Zřejmě půjde o kombinaci více faktorů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
