KAREL VI. – MARIE TEREZIE Pamětní ražby na holdování v Rakouském Nizozemí
Habsburské Nizozemí byl geopolitický útvar, který se v letech 1482–1794 rozkládal zejména na území dnešní Belgie, Lucemburska, části severní Francie a po určitou dobu také na území dnešního Nizozemska.
Po vymření španělské linie Habsburků a následných válkách o tzv. dědictví španělské přešlo španělské Nizozemí pod svrchovanost rakouské linie habsburského domu.
Rakouské Nizozemí existovalo od roku 1714, tedy od konce válek o španělské nástupnictví až do dobytí těchto území francouzskými revolučními vojsky a jejich připojení k Francouzské republice v roce 1795. Rakouské Nizozemí se v 18. století rozkládalo přibližně na území dnešních států Belgie a Lucemburska. V loňském roce jsme se na stránkách časopisu M&B seznámili s historií a pamětními ražbami starobylého města a provincie Namur. Následující řádky jsou věnovány dvěma dalším významným částem Rakouského Nizozemí – Brabantu a Flandrám. V nejstarších dobách bylo území dnešní Belgie osídleno různými keltskými kmeny. Římané tyto kmeny nacházející se na území zahrnujícím jih dnešního Nizozemska, v Belgii, severní Francii a na západě Německa označovali latinským názvem Belgae, tedy Belgové.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
