5000 Kč 2014 Železobetonový most v Karviné-Darkově na zlaté minci ČNB
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v Karviné-Darkově.
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v KarvinéDarkově. Nominální hodnota mince je 5000 Kč. V rámci desetidílného cyklu „Mosty“, kterým ČNB v letech 2011–2015 připomíná technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mostní stavby na českém území, je tato mince osmou v pořadí. V prodeji je od 14. října 2014.
Most v Karviné-Darkově patří k významným technickým památkám. Jeho autor, vídeňský stavitel Ing. Rabe, použil při stavbě jedinečné řešení tzv. odlehčeného železobetonového obloukového Vierendeelova nosníku v horním oblouku, navíc s prostorově působivým příčným ztužením v podobě trojice dominantních vodorovných prutů se střední příčkou. „Technické provedení mostu v Karviné-Darkově je zcela unikátní, což je patrné na první pohled. Jsem rád, že tato stavba zůstala zachována a ke zvažovanému stržení po povodních v roce 1997 nakonec nedošlo,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (35) Hornické známky
Jedním z nejstarších druhů účelových ražeb jsou známky související s důlní činností.
Zvláštní horní ražby vznikly již v období antiky, rozšířené pak byly ve středověku a raném novověku, a to i v Českých zemích. Průmyslová revoluce vrcholící v 19. století přinesla vlnu ražby moderních důlních účelových známek, která přetrvala i ve století následujícím.
Speciální známky pro doly se pravděpodobně užívaly v římském impériu, kde byla těžba zvláště kovů na vysoké úrovni. Malé bronzové ražby (17-18 mm) s portréty Traiana, Hadriana, Romy či bohů kovů Apollona, Diany, Marse a Venuše a rubními nápisy METALLI DARDANICI, PANNONICI, VLPIANI, METAL(IS) AVRELIANI apod., někdy označené SC (se svolením senátu), bývají dávány do souvislosti s těžbou kovů v Illyricu. Jejich značná vzácnost zatím nedovoluje vyslovit konečný soud1. Nejstarší české horní známky jsou pozdně středověké ražby z Kutné Hory, jejichž společným znakem je oboustranně stejný obraz a průměr kolem 24 mm. Tři z nich popsal Josef Neumann (Neumann 1868, č. 28802-3, tab. 66 a č. 32953, tab. 71) (obr. 1-3). Později tyto ražby doplněné o dvě podobné uveřejnil Viktor Katz (Katz 1933), který legendy na nich uvedené interpretoval jako názvy dolů2. Na obrázku 4 je známka s opisem DIE GRVB CZWM GREIFFEN, tedy dolu U gryfa (Katz 1933, č. 5). Podobnou dosud neznámou důlní známku s liščí hlavou zveřejnil E. Polívka (Polívka 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
