ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (38) Jídelní známky III
Nejmladšími známkami, za které bylo možné pořídit polední jídlo, jsou ražby s nominální hodnotou (1) OBĚD.
Existuje jich řada typů a možno konstatovat, že všechny jsou z minulého století, převážně však z období první republiky. Zatímco u předchozích ražeb s příbory lze o výrobcích nanejvýše spekulovat, největší podíl těchto známek tvoří produkty závodu Karnet a Kyselý založeného roku 1905. Pouze několik ražeb je přisouzeno firmě I. B. Pichl Praha, u části materiálu je zhotovitel zatím neznámý.
Publikace Známky pražských pohostinských podniků autorů Z. Likovský, B. Kuchař a I. Světlá-Dubská uvádí 28 známek s hodnotou OBĚD, z nichž je 26 takto označeno na rubu. Podle uveřejněné typologie razidel firmy Karnet a Kyselý, Praha Žižkov jde o rubní razidla 20–23 a 25 (Likovský – Karnet – Světlá-Dubská 2000, 1751). O oblibě těchto motivů vypovídají varianty, vzniklé při výrobě nových razidel, jež nahradila větším objemem ražby nástroje opotřebované či poškozené. Ražby z rubních razidel přisouzených firmě Karnet a Kyselý a jejich varianty jsou na vyobrazení č. 1, ruby známek pravděpodobně téhož původu viz vyobrazení č. 2. Vývoj v ikonografii jídelních známek patrně dokumentují ražby smíchovské pivovarské restaurace U Zlatého anděla (obr. 3) na Švarcenberkově tř. 1 (dnes Nádražní), čp. 2222.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Problematické emise thajských bankovek (3) Poznámky pro sběratele
Bankovka podle SCWPM má dvě varianty.
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO. V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.
Dokončení článku z minulého vydání 5/2013
Pick#90 ND (1985–1996) sig . 54–60 & 639 Σ8 /[910]100 baht
První je charakterizována zašpičatělým (špičatým) lalůčkem levého ucha panovníka (a; pointed eartips; král Rama IX), druhá varianta pak dle SCWPM tmavějším modrým zbarvením (=zatemněním; obscuring) špičatého ušního lalůčku (b; darker blue color obscuring pointed eartips). Jedná se však o nesprávný výklad.
Mezi bankovkami neshledáváme znatelný rozdíl v barevném tónu převažující modré barvy (naopak se domníváme, že je možné hovořit o světlejší variantě; viz Pick#90; sig 56) a také lalůček levého ucha panovníka na druhé variantě není špičatý, nýbrž klasicky (fyziologicky) zakulacený (rounded ear tips). Bankovka byla vydána v emisích s # 0A–9B.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
