Pamětní stříbrná mince 200 Kč k 25. výročí 17. listopadu 1989 a nepublikovaná medaile prezidenta Václava Havla z roku 19
Po přečtení dlouhého názvu článku si vnímavý čtenář záhy položí otázku: Jak spolu souvisí nejnovější česká pamětní mince a pamětní medaile, jejichž vydání odděluje dlouhých šestnáct let?
Určitě se bude ubírat správným směrem ten, komu jako spojovací článek vyvstane na mysli osobnost posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla (* 5. 10. 1936, † 18. 12. 2011).
O zlomových událostech listopadu 1989 i o Václavu Havlovi již bylo napsáno a vyřčeno mnohé, ať již historiky, politology, politiky, různými více či méně známými osobnostmi. Další řádky tohoto pojednání se však budou nastolenému tématu a výročí věnovat především z pohledu numismatiky a medailérství. V únoru 2014 byla ve 133. členské aukci pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové1 nabízena zajímavá medaile s portrétem prezidenta Václava Havla pocházející z roku 1998. Medaili vytvořil akademický sochař Jiří Harcuba2 a razila ji Bižuterie Česká mincovna a.s., Jablonec nad Nisou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím
Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.
Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATE-SLITKY .CZ
