PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Chrám opeřeného hada v Teotihuacanu
V tomto dílu se spolu vydáme na druhý konec světa do období předkolumbovské civilizace, do centrální části Mexika. Ústředním motivem bankovky na reversní straně je pyramida v Teotihuacanu zvaná Chrám Quetzalcoatl, nebo chcete-li Chrám Opeřeného hada. Nachází se v centrálním Mexiku a stáří je datováno mezi 150 až 200 nl. U tohoto historického komplexu se dodnes pořádně neví, kdo jej postavil. V úvahu tak připadají Toltékové, Otomíové či Totonakové.
Motiv pyramidy byl na mexických bankovkách již jednou použit a jednalo se o nominál 1000 pesos z období let 1941-45. V tomto případě se jednalo o pyramidu z komplexu Chichen-itza. Byla zasvěcena stejnému bohu jako druhá pyramida, které se týká tento článek. K chrámu, kter ý je zobrazen v ýše na bankovce, se přesuneme na západ do komplexu Teotihuacan. Z tohoto komplexu se zaměříme na třetí největší pyramidu zvanou dle aztéckého božstva Quetzalcoatl. Mezi Aztéky byl Quetzalcoatl spojen s bohy větru, planety Venuše, svítání, obchodníků a umění, řemesel a znalostí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Jak se dělá mincovna (13) Oběžné mince nejvyšších nominálů
Není mi známo, proč ČNB při koncipování nové měnové strategie zvolila systém, ve kterém se pro dva nominály používaly mince i bankovky.
Jednalo se o hodnoty 20 Kč a 50 Kč. Zřejmě zde svoji roli sehrála potřeba rychle získat značné množství oběživa a ověřit si vhodnost použitých materiálů s ohledem na jejich životnost v oběhu. Mincovna v této praxi shledávala svoji budoucí příležitost, neboť doufala, že mince nominálů 10, 20 a 50 Kč se v oběhu rychle uplatní a zásoby v trezorech ČNB se budou postupně ztenčovat. Tyto informace ČNB pečlivě tajila, neboť si nechtěla připustit myšlenku, že by se mýlila při odhadech chování lidí a jejich reakcí na nové české peníze. Hlavní otázkou bylo, jak dlouho se mince a bankovky stejného nominálu udrží v oběhu, respektive se vrátí do trezorů ČNB.
Mincovna měla již v roce 1994 jistotu, že začne s ražbou mince 10 Kč, v počtu 20 mil. kusů. Jednalo se o naprosto odlišný materiál, jak od haléřových hliníkových mincí, tak mincí korunových z materiálu ocel s niklovou galvanizací.
Materiál pro minci 10 Kč ČNB zvolila ocel, na kterou je za studena naválcován tenký plátek mědi. Vznikne tak plech sendvičového provedení, kde po obou stranách je patrná světle červená barva mědi a uprostřed se leskne proužek oceli. Mnohokrát jsme ve Schwerte u firmy Deutsche Nickel přímo u válcovacích stolic sledovali, s jakou přesností se nejdříve tvoří ocelový plech a následně se na jeho povrch z obou stran naválcuje slabá vrstva mědi. Jednalo se o unikátní technologii, na kterou byli technici ve výrobě právem pyšní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
