Investiční zlato
Přelouč

Přelouč (německy:Prelauc, též Pritzland, Pschelautsch) se nachází v Pardubickém kraji.

Žije zde přibližně 9 900 obyvatel.

Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, kterému byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první písemná zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. Dne 8. září roku 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město a bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě. Mezi jejími držiteli byl například i Jiří z Poděbrad.

Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V roce 1635 bylo město zasaženo ničivým požárem a v okolí operovalo nepřátelské saské vojsko, které zničilo labský most na hlavní spojnici mezi Slezskem a centrální částí Království českého. Od roku 1639 bylo město opakovaně poškozováno nepřátelskými i císařskými regimenty. Další požár zasáhl město v roce 1641. Rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním.

Nejvýznamnější architektonickou památkou města Přelouč je původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený. Spolu s budovami fary a staré lékárny, vystavěnými v dnešní dispozici po velkém požáru města v roce 1809, vytváří svérázné zákoutí při severní straně náměstí. Zde je také v dlažbě chodníku vyznačeno místo, kde dal v roce 1738 jezuita Koniáš pálit "kacířské" knihy. Zajímavou barokní stavbou je hřbitovní kostelík Navštívení Panny Marie z roku 1684 na kopci na východ od města. Na západní straně náměstí od roku 1704 stojí vysoký morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Dominantou Přelouče se na přelomu 19.–20. století staly novorenesanční budovy na náměstí – základní škola (1880–1881) a budova Záložny (1899–1901), projektovaná významným českým architektem Rudolfem Kříženeckým.

Mezi významné rodáky patří například známý spisovatel František Flos, herec a dabér František Filipovský, herečka Jiřina Petrovická či malíři František Emler, Jindřich Mahelka a Miroslav Brotánek. Janu Dítěti, dalšímu významnému občanu, město nechalo zřídit monumentální náhrobek na místním hřbitově a pomník s bustou v městském parku. Na Masarykově náměstí se na průčelí domu čp. 25 nachází pamětní deska advokáta, básníka a spisovatele JUDr. Ladislava Quise. Jedna z přeloučských ulic byla pojmenována po významném českém teologovi a politikovi Tůmovi Přeloučském, jenž žil v letech 1440–1517.