Investiční zlato
Opava

Opava (německy Troppau, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia) je statutární město v Moravskoslezském kraji.

Žije zde přibližně 56 tisíc obyvatel.

První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Počátkem 14. stol. vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se později stala jeho administrativním centrem. Od r. 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska.

V roce 1820, po porážce Napoleona, se zde konal druhý kongres vítězných mocností. Sešli se zástupci tzv. Svaté aliance - ruský car Alexandr I., pruský král Bedřich Vilém III., rakouský císař František I. a diplomaté z Anglie a Francie k jednání o společném postupu proti revolučnímu hnutí v Itálii. Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde Slezský zemský sněm, v jehož čele stál zemský hejtman a zemský výbor. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také zemský soud.

Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří také vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.

V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města. Památky ve městě Opava můžeme rozdělit podle stavebních slohů takto:

GOTIKA: kostel sv. Ducha, sv. Václava, sv. Kateřiny, sv. Alžběty, kostel sv. Jana Křtitele, Nejsvětější Trojice a nebo kostel sv. Petra a Pavla. Farní kostel a konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie je nejcennější památka Opavy. Národní kulturní památka je kaple sv. Kříže tzv. Švédská kaple.

RENESANCE: dům U Bílého koníčka, dům Boží koutek, dům U zavřené brány, městská věž Hláska.

BAROKO: Blücherův palác, Sobkův palác, Müllerův dům, dům U Mouřenína, Mariánský sloup, Františkánský klášter, Filipkův dvůr, Kostel sv. Vojtěcha.

19. století: palác Razumovských, Janottova vila, klášter klarisek, Slezské zemské muzeum, Slezské divadlo, dívčí škola Řádu německých rytířů.

Počátek 20. století: městský dům kultury Petra Bezruče, jubilejní Schillerova škola, vila Soví Hrádek.

Moderní architektura: kostel svaté Hedviky, Špalíček, obchodní dům Breda-Weinstein, Lassmannova vila.
Město Opava