Investiční zlato
Napajedla

Napajedla (německy Napajedl) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji.

Žije zde přibližně 7 200 obyvatel.

Své jméno Napajedla získala podle napajedel pro zvířata kupeckých karavan na Moravě. Území Napajedel bylo osídleno již od starší doby kamenné. První písemná zmínka o Napajedlích však pochází až z roku 1355 ze záznamu ze soudního sporu o umučení sluhy sedlákem. Významnými šlechtickými rody, jež ovlivnily a rozvíjely napajedelské panství, byli Žerotínové (1518-1611), poté Rotalové (1611-1767), za jejichž správy byl vystaven kostel sv. Bartoloměje a nový zámek. Největšímu hospodářskému a kulturnímu rozkvětu vděčí Napajedla rodu ze Stockau. Za jejich správy došlo k založení místního hřebčína sloužícímu pro chov anglických plnokrevníků a k hojnému využívání místních sirných lázní návštěvníky ze širokého okolí. Největší hospodářský rozvoj však nastal v první polovině 19. století díky hraběti Jiřímu ze Stockau, který nechal vystavit cukrovar, cihelnu, modernizoval místní pivovar atd.

Významnou událostí pro samotné město a jeho rozvoj bylo povýšení Napajedel na město v roce 1898 císařem Františkem Josefem I. Za účelem městské reprezentace byla počátkem 20. století vystavěna na Masarykově náměstí novorenesanční radnice. Významnou napajedelskou firmou v minulosti i dnes je Fatra, založená v roce 1935 koncernem Baťa. V době svého založení se specializovala na výrobu plynových masek, ochranných oděvů a výrobků z pryže. Plasty začala Fatra zpracovávat až od roku 1940. Významnými plastovými produkty mimo jiné byla i série plastových zvířátek pro děti od designérů Libuše Niklové a Alfréda Kluga, jež jsou dnes součástí jedné z expozic místního muzea.

Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval). V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.

Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně. Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.

V roce 1998 byla část města Napajedel prohlášena městskou památkovou zónou, jejíž součástí je i řada kulturních památek mezi nimi například kostel sv. Bartoloměje s farou, budova bývalého kláštera, městská radnice, kalvárie, zámek a další. Také se zde nachází zámecký park, který je přístupný veřejnosti. Park je v anglickém a francouzském stylu, je cenný svou kompozicí a charakterem. Dalšími zajímavostmi jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako například klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka nebo spisovatelky Boženy Benešové.
Město Napajedla