Investiční zlato
Klatovy

Klatovy (německy Klattau, latinsky Clattovia, Glattovia) jsou město v Plzeňském kraji.

Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji.

Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.

Město Klatovy má poměrně příznivou polohu (rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 400 m n. m.), které bylo využíváno k osídlení pravděpodobně již v pravěku. Svědčí o tom mnohé archeologické nálezy, objevované od konce 19. století při stavebních aktivitách (např. pazourková čepelka ze střední doby kamenné, hliněná amforka či hliněné závaží ke tkalcovskému stavu ze střední doby bronzové, dvě velké zásobnice sestavené z jednotlivých keramických zlomků z mladší doby bronzové). Bohužel četné pozůstatky pravěkého osídlení na místě dnešního města byly z větší části zničeny středověkou i novověkou městskou zástavbou.

Královské město Klatovy založil kolem roku 1260 Přemysl Otakar II. jižně od trhové vsi, kterou odebral jejímu vlastníku Soběhrdovi z rodu Drslaviců a která se pak stala součástí Klášterského předměstí. Roku 1751 byly Klatovy ustanoveny krajským městem a tento statut si udržely až do nového zřízení v roce 1849. Na základě císařské reformy byly Čechy rozděleny opět na sedm krajů (místo původních šestnácti) a v důsledku toho se Klatovy staly jen sídlem okresního úřadu (Okresního hejtmanství).

Městská památková zóna v Klatovech byla vyhlášena v roce 1992. Její jádro tvoří nejstarší část města vymezená zbytky městských hradeb. Spolu s některými přilehlými lokalitami charakterizují hospodářský a sociální vývoj města v 19. století - století, které znamenalo zlom ve vývoji města. Dominantou města je Černá věž. Další dominantní památkou je barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Na hlavním náměstí lze nalézt i barokní lékárnu „U Bílého jednorožce“, v níž je dnes muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 až do roku 1966, kdy samotná lékárna ukončila svoji činnost. V jejím sousedství se nachází galerie U Bílého Jednorožce. Chvíli klidu a velebný zážitek nabízí gotický arciděkanský kostel Panny Marie situovaný v jedné z přilehlých uliček u náměstí. Dochovala se také kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka". Osamoceně vedle chrámu stojí Bílá věž, původně zvonice postavená v roce 1581. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena a upravena do současné podoby. Portál na věži byl původně zasazený v průčelí arciděkanského kostela. Výraznými památkami přitahujícími oko návštěvníka jsou i některé měšťanské domy se zachovalými fasádami. Mezi mladší architektonicky působivé stavby patří i secesní budova Vlastivědného muzea Dr. Hostaše. Severně od středu města je umístěn židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století. Synagoga, upravovaná v letech 1966 - 1967, je v současnosti využívána pro jiné účely. Ochranu středověkých Klatov zajišťovaly dvojité kamenné hradby, budované při založení města. Byly vysoké 10-12 metrů, doplněné baštami a příkopy. Nejzachovalejší část hradeb se nachází na východní straně města, kde stojí dvě kruhové bašty.

Katakomby - tajemné podzemní prostory jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ignáce navozují pocit posvátné úcty. V této kostelní kryptě byly pohřbíváni členové jezuitského řádu a významné osobnosti města . První zemřelí byly do katakomb ukládáni ještě před dokončením stavby od počátku 70. let 17. století.
Město Klatovy