Investiční zlato
Jeseník

Jeseník (do roku 1947 Frývaldov, německy Freiwaldau) je město v Olomouckém kraji v okrese Jeseník.

Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.

První zmínka o lokalitě na místě dnešního Jeseníku pochází z roku 1267, kdy se v latinském pramenu cituje jako Vriwald (později Vrowald, Vrienwalde, Freynwalde), tedy místo zbavené lesa. Mezi lety 1284 a 1295 se stal městem. Jedním z důvodů byla strategická poloha na soutoku říček Staříče a Bělé, kde se rovněž cesta vedoucí ze Slezska na Moravu větvila k Ramzovskému a Červenohorskému sedlům. Toto místo již nejpozději roku 1284 střežil zdejší hrad, patřící vratislavskému biskupovi. Dalším důvodem byla naleziště železné rudy v okolí: z roku 1326 pochází první zmínka o zpracovávání železné rudy hned v třinácti hamrech poblíž Jeseníku. Jeseník spolu s vesnicemi v širším okolí tedy vznikl plánovitou kolonizací vratislavských biskupů, kteří zdejší území získali roku 1199.

22. listopadu 1931 došlo v okolí tehdejšího Frývaldova k nepokojům v důsledku propouštění a snižování mezd dělníků pracujících v kamenolomu a vápenkách. Propuštění převážně němečtí dělníci šli do stávky a následně za pomoci místních komunistů zorganizovali pochody demonstrantů do Frývaldova. Po dohodě s úřady byly sice pochody odvolány, ale ten ze Žulové a Vápenné přesto vyrazil. Hrstka asi 20 četníků je nejdříve zastavila u viaduktu, což průvod vyřešil tím, že viadukt obešel přes železniční trať nad viaduktem. Četníci proto poodjeli o cca 500 m a postavili kordón u tamější pošty za křižovatkou. Velitel vyšel vstříc a dělníkům oznámil, že průvod byl zakázán a o dalším se jedná. Následně dostal kamenem do obličeje a i četníci byli zasypáni sprškou kamení, posbíraném na trati. Četníci na tento incident reagovali střelbou do davu. Výsledkem bylo celkem 7 mrtvých a 12 těžce zraněných. Na pohřbu dělníků byl přítomen i pozdější československý prezident Klement Gottwald.

Město Jeseník nabízí několik historických památek a turistických zajímavostí, za návštěvu stojí také Lázně Jeseník s krásnými léčebnými pavilony, lázeňskou kolonádou, dále městské muzeum nebo vodní tvrz v centru města. Při východním okraji historického jádra města Jeseník nedaleko kostela se nachází nejvýznamnější historicko-architektonická památka města - jesenická vodní tvrz - někdy nazývaná také jako vodní zámek či hrad. Ve středu jesenického náměstí stojí jednopatrová budova na obdélném půdorysu, s přízemní síni. Stavba městské radnice vrcholí polygální lucernou vystupující z hřebenu střechy. Jádro stavby pochází z roku 1610. Renesanční objekt vyhořel v roce 1625, nynější stavba pochází z roku 1710. Shodný letopočet je součástí erbu města Jeseník, který je umístěn nad stupem v jižním průčelí stavby. Po roce 1841 byly upraveny fasády, v 19. a 20. století interiéry. Jednou z nemnoha výrazných stavebních památek města Jeseníku je i dům čp. 176 v Tovární ulici – Katovna.

Další pamětihodnosti ve městě Jeseník: kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní novogotický oltář pochází od sochaře Bernarda Kutzera, novorománský evangelický kostel, kaple kláštera a vzdělávacího ústavu voršilek z let 1896–1897 v novorománském stylu, morový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1721, socha sv. Jana Nepomuckého, dům čp. 166 na Masarykově náměstí. První písemná zmínka je z roku 1702, v roce 1926 dům prošel přestavbou.

Jesenické prameny jsou přírodní prameny vody, mnohdy okrášlené monumentálními pomníky. Sluneční louka - neboli Jižní svah s útvary z kamenů, v jednom z nich je pramen. Nejznámější je Sluneční brána.

Ve Vlastivědném muzeu Jesenicka jsou v současné době instalovány tři stálé expozice. První je pojmenována "Historie a archeologie Jesenicka". Druhou stálou expozicí je rozsáhlá expozice čarodějnických procesů na Jesenicku v 17. století. Třetí stálou expozicí je expozice fauny a flory Jesenicka. Muzejní sbírky jsou pod vedením samostatných odborných pracovníků rozděleny také do tří částí: společenskovědní, geologické a biologické. Ke krátkodobým výstavám jsou určeny prostory hlavního výstavního sálu a nového výstavního sálu.
Město Jeseník