Investiční zlato
Broumov

Broumov (německy Braunau) je město, které se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký.

Žije zde přibližně 7 400 obyvatel.

Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu. V roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky. Po roce 1540 se pod vlivem sousedních slezských měst začalo i mezi broumovskými soukeníky šířit protestantství. Jeho stoupenci od roku 1575 k pořádání bohoslužeb užívali hřbitovního kostela Panny Marie. Opat Martin, zaměřený výhradně na osobní prospěch a zanedbávající duchovní poslání kláštera, jim v tom nechtěl a ani nemohl zabránit. Vzrůst vlivu Lutherova učení na Broumovsku a pokračující úpadek kláštera se nepodařilo zastavit ani energickému Wolfgangu Selendrovi, dosazenému v roce 1602 do opatského úřadu na příkaz císaře Rudolfa II. Když si broumovští luteráni v roce 1614 postavili vlastní kostel u dolní brány, nedocílil opat jeho uzavření ani s pomocí příkazů císaře Ferdinanda a ani za cenu uvěznění několika neposlušných měšťanů v Praze. Spor o broumovský protestantský kostel se stal dokonce jedním z vnějších podnětů pražské defenestrace místodržících 23. května 1618. Škody způsobené klášternímu velkostatku třicetiletou válkou se podařilo úspěšně napravit za opatů Tomáše Sartoria (1663 - 1700) a Othmara Zinkeho (1700 - 1738). Broumovský klášterní velkostatek se v 70. a 80. letech 18. století plně věnoval zemědělské výrobě a přestal řídit a podporovat rozptýlenou plátenickou manufakturu. Před polovinou 19. stol. se situace řemeslné textilní výroby na Broumovsku začala zhoršovat - upadalo jak domácí tkalcovství, tak i možnosti odbytu produkce městských soukeníků. To, spolu se zrušením feudálních poměrů a uvolněním pracovních sil ze zemědělství, připravilo půdu pro vznik průmyslové výroby.

9. května 1945 Broumov obsadily jednotky sovětské armády a politickou správu postupně přebíraly tvořící se české mocenské orgány. V chaosu prvních poválečných týdnů docházelo k rabování, vyhánění a tyranizování německých civilistů a, zejména v okrajových částech okresu, i k vraždám.Nejvážnějším případem byl masakr 22 převážně starších lidí, žen a dětí z Teplic nad Metují 30. června 1945. V organizovaném transferu bylo během roku 1946 z Broumovska vysídleno do západní a východní okupační zóny Německa ve 22 transportech více než 22 000 osob německé národnosti. Státem zkonfiskovaná zemědělská půda na vesnicích a živnosti ve městě byly předány dosídlencům z přilehlých okresů východních Čech, ze Slovenska a reemigrantům z ciziny. Po zrušení broumovského okresu v roce 1960 se Broumovsko stalo součástí okresu Náchod. Díky geografické poloze a zváštnostem svého historického a kulturního vývoje si však i nadále uchovalo svůj charakter a svéráz. Město Broumov zůstává i po téměř 750 letech své existence hospodářským a kulturním centrem broumovského výběžku. V posledních letech postupně padla i bariéra nepropustné státní hranice, izolující po druhé světové válce region Broumovska na třech stranách od sousedního Polska. Broumov se stává cílem návštěv z blízkého východního zahraničí i výchozím bodem cest do hospodářsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska.

Nejvýznamnější památkou je broumovský barokní klášter, který je národní kulturní památkou a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem regionu. K dalším pamětihodnostem patří např.: Mariánský sloup, který stojí uprostřed náměstí a nechal ho postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny J. Brokoffa, na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí se dále nachází kašna, knihovna a Městské divadlo. Dub v Broumově či Klášterní dub v Broumově (dub letní) je památný strom rostoucí u altánu v zahradě benediktinského kláštera v Broumově, který byl vyhlášen v roce 1981 jako dominanta klášterní zahrady v Broumově. Jedna z nejstarších dochovaných dřevěných staveb v Čechách je římskokatolický kostel Panny Marie zvaný „Pod lipami“ v Broumově. Chráněnou kulturní stavbou v České republice je kostel svatého Václava v Broumově. Je to jeden z barokních kostelů broumovské skupiny. Dalším barokním kostelem v Broumově je špitální kostel svatého Ducha, který stojí u chorobince pod dolní branou, kousek pod nemocnicí. V Broumově se také nachází Vojenský hřbitov z let 1914 – 1918 a 1939 – 1945. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců.

V Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály: Bastardi (různá místa), Řád, F. L. Věk (obojí v Broumovském klášteře) a další.
Město Broumov