Zlaté mince Mince

Medailér

Médailleur [-dajör], franc., umělec ryjec, který zabývá se řezáním čili rytím kolků neb želez k ražbě medaillí. V starších dobách byli to ponejvíce zlatníci nebo ryjci při mincovnách zemských i přináleželi k tak zvanému »mincovnímu příbuzenstvų (Münzverwandte), v kterémžto pojmenování zahrnováno vše, co působilo při zemských mincovnách jako personál úřední nebo pomocný. Od takového médailleura očekávána byla vždy práce lepší, důkladnější než od prostého řezače želez mincovních; on pracoval pro ražbu mince z pravidla též jen kusy hlavní – návrhy, hlavy panovníků a pod. Jeho hlavním polem působnosti bylo však rytí štočků medaillových pro dvůr nebo komory panovničí. Mimo tyto médailleury, kteří byli osobami spíše úředními, zabývalo se a zabývá prací médailleurskou vždy i hojně ryjců soukromých, kteříž ovšem, když prací svou zvlášť byli vynikli, často povoláváni bývají v úřad k mincovnám.

Vlastní kolébkou umění médailleurského jest Italie; zde byli to najmě členové dynastických rodin Sforza, Gonzaga, Medici, Este, Malatesta a j., pak papeži Lev X., Klemens VII., Pavel III. a Julius III., kdož umělce médailleury zdatně podporovali a tím přivodili onen značný vývoj a přehojnou objednávku produktů umění médailleurského v XV. a XVI. stol. Ve Francii zkvetlo medailleurství hlavně za Ludvíka XIV., holdujícího všemu umění. Též Německo bohato jest na práce médailleurské; četní příznivci, najmě z rodin panujících (němečtí císařové z rodu habsburského, panovníci saští, brunšvičtí a j.), pak z bohatých rodů patricijských svobodných německých měst, štědře podporovali umělce v oboru tomto pracující, kteří zvlášť v XVI. st. vynikli, tak že produkty jejich směle možno stavěti na roveň s tehdejšími pracemi italskými. Umělců médailleurů v Německu (a také v Rakousku) pracovala veliká řada.

Z českých mincoven v XVI. stol. pro své práce médailleurské vyniká nejvíce mincovna jáchymovská. V XVI. stol. vešlo v módu raziti ku příležitostem svátečním, jako k vánocům, k Novému roku, k velikonocům atd., na dary zvláštní medaille nejvíce obsahu biblického. Při mincovně pražské působila řada řezačů kolků mincovních, mezi nimiž i několik výborných médailleurů. Ze soukromých médailleurů v Praze v novější době provedl pozoruhodné práce Václav Seidan (* 1817 v Praze – † 1870).

Literatura o médaillech jest dosti bohata; připomenuta buďtež díla: A. Barre, Graveurs généraux des monnaies de France; H. Bolzenthal, Skizzen zur Kunstgeschichte der modernen Medaillenarbeit (Berlín, 1840); Adolf Ermann, Deutsche Medailleure; Loon van A., Histoire métallique (Haag, 1732-37, 1822-27); Loehr, Wiener Medailleure der Jetztzeit; Marx, Die französischen Medailleure (1898); Heiss, Les médailleurs de la renaissance; les médailles de l'ancienne collection royale (Paříž, 1900). Faa.
Příbuzná témata :
 - Alchymie

Klíčová slova :
Mincovna

Prameny :
Ottův slovník naučný

Slovník pojmů
ZLATÉ MINCE SOUČÁSTÍ ČESKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Stránky Zlatemince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní informační zdroj. Cílem jeho digitalizace Národní knihovnou je, aby byl uchován do budoucna a stal se součástí kulturního dědictví českého národa. Proto je obsah stránek Zlatemince.cz archivován několikrát ročně. Archivní záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

České mince a v Čechách vyráběné medaile jsou dokladem kulturní a technické vyspělosti národa. Jsou nositeli ideálů své epochy a dobovým poselstvím budoucím generacím.

České mince
EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ ZLATOVNY
Stručně co je nového ve světě hospodářské politiky, financí a drahých kovů.

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.